Pravidla tenisu

1.Reklama na síti je povolena, pokud je umístěna na části sítě do 0,914 m od sloupků a je vyrobena tak, že nenarušuje výhled hráčů nebo hrací podmínky.

2. Reklamy a podobné značky nebo materiály umístěné po stranách dvorce jsou povoleny, pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky.

3. Reklamy a podobné značky nebo materiály, které jsou umístěny na povrchu dvorce mimo čáry, jsou povoleny, pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky.

4. Nehledě na ustanovení výše uvedených odstavců (1), (2) a (3) nemůže jakákoliv reklama, značka, nebo materiál umístěný na síti nebo po stranách dvorce nebo na povrchu dvorce mimo čáry obsahovat bílou, žlutou nebo jinou světlou barvu, které mohou splývat s viděním hráčů a tím narušovat jejich výhled nebo hrací podmínky.

5. Reklama a podobné značky nebo materiály na povrchu dvorce uvnitř jeho čar nejsou povoleny.

a. Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu, který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů.

b. Míč musí odpovídat těmto požadavkům a mít hmotnost větší než 56,0 gramů a menší než 59,4 gramů.

c. Je stanoveno více než jeden typ míče. Každý míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, pustí-li se volně na rovný a tuhý povrch, např. beton z výše 254,00 cm. Míč typu 1 (rychlý) musí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,495 cm a menší než 0,597 cm a zadní deformaci větší než 0,749 cm, a menší než 0,965 cm. Míče typu 2 (středně rychlý) a 3 (pomalý) musejí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,559 cm a menší než 0,737 cm a zadní deformaci větší než 0,800 cm a menší než 1,080 cm. Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří samostatných měření podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření nesmí od sebe lišit o více než 0,076 cm.

d. Ke hře v nadmořské výšce nad 1219 mnm mohou být použity další dva typy míčů.

  • i. První typ míče je totožný s výše popsaných typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má mít odskok vyšší než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm a má vnitřní tlak větší než vnější tlak. Tento typ míče je všeobecně znám jako tlakovaný míč.
  • ii. Druhý typ míče je totožný s výše popsaným typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má vnitřní tlak odpovídající přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před použitím po dobu šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa pořádaného turnaje. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč nulového tlaku nebo jako netlakovaný míč Třetí typ míče, který je doporučen pro hru na jakémkoliv povrchu dvorce v nadmořské výšce nad 1219 mnm je míč typu 3 (pomalý), dle výše uvedených specifikací.

e. Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí podle níže uvedených pravidel.

Případ 1: Který typ míče má být používán na kterém povrchu dvorce? Rozhodnutí: Dle pravidel tenisu jsou pro hru povoleny 3 různé typy míčů, nicméně:

  • a. Míč typu 1 (rychlý) je určen pro hru na dvorcích s pomalým povrchem
  • b. Míč typu 2 (středně rychlý) je určen pro hru na dvorcích se středním/střednímrychlým povrchem
  • c. Míč typu 3 (pomalý) je určen pro hru na dvorcích s rychlým povrchem

PŘEDPISY PRO PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK

i. Pokud není stanoveno jinak, mají se všechny zkoušky provádět při teplotě přibližně 20° C a při relativní vlhkosti přibližně 60%. Všechny míče se mají vyjmout z obalu a po dobu 24 hodin před zkouškami skladovat v předepsané teplotě a vlhkosti. Tato teplota a vlhkost má být dodržena též při počátku zkoušky.

ii. Pokud není stanoveno jinak, jsou limity určeny pro zkoušku v atmosférickém tlaku odpovídajícímu barometrickému odečtu přibližně 76 cm.

iii. Jiná měřítka mohou být stanovena pro místa, kde se průměrná teplota, vlhkost a průměrný barometrický tlak, při nichž se hraje, podstatně liší od 20°C, 60% a 76 cm. Žádosti o tato upravená měřítka musí podat každý národní svaz Mezinárodní tenisové federaci, a jsou-li schválena, musí se jich pro tato místa užívat.

iv. Při všech zkouškách průměru se musí použít kruhové míry skládající se z kovové desky, nejlépe z kovu nepodléhajícímu korozi, jednotné tloušťky 0,318 cm. V případě míčů typu 1 (rychlý) a 2 (středně rychlý) musejí být v desce dva kruhové otvory s průměrem 6,541 cm a 6,858 cm. V případě míče typu 3 (pomalý) musejí být v desce dva kruhové otvory o průměru 6,985 cm a 7,302 cm. Vnitřní povrch míry musí mít vypouklý profil s poloměrem 0,159 cm. Míč nesmí vlastní hmotností propadnout menším otvorem a musí vlastní hmotností propadnout větším otvorem.

v. Při všech zkouškách deformací prováděných podle pravidla 3 se musí používat přístroje konstruovaného Percym Herbertem Stevensem a patentovaného ve Velké Británii pod patentovým číslem 230250, spolu s pozdějšími dodatky a zlepšeními, včetně úprav potřebných pro snímání zpětných deformací. Jiné takové přístroje, které dochází ke stejným výsledkům rovnocenným Stevensovu přístroji mohou být specifikovány a využity pro testování deformace míčů pouze pokud byly schváleny Mezinárodní tenisovou federací ITF.

vi. Postup při provádění zkoušek:

  • a. Předběžné stlačení. Dříve než se míč začne zkoušet, musí být pevně stlačen o přibližně 2,54 cm, a to postupně ve třech průměrech navzájem svírajících pravý úhel. To se musí třikrát opakovat (celkem devět stlačení). Všechny zkoušky musí být dokončeny do dvou hodin od předběžného stlačení.
  • b. Zkouška odskoku (jak je uvedeno výše) – měření se provádí od betonové základny ke spodku míče.
  • c. Zkouška velikosti (jak je uvedeno výše v odstavci (iv).
  • d. Zkouška hmotnosti (jak je uvedeno výše).
  • e. Zkouška deformace – míč se umístí na upraveném Stevensově přístroji do takové polohy, aby se žádná deska nedotýkala švu potahu. Přisune se dotykové závaží, ručička a značka se nastaví do stejné polohy a číselník se nastaví na nulu. Zkušební závaží o hmotnosti 8,165 kg se umístí na páku a vyvíjí se tlak tím, že se otáčí kolečkem stále stejnou rychlostí, aby uplynulo 5 sekund od okamžiku, kdy se ručička odchýlí od značky. Když se přestane otáčet, zaznamená se výsledná hodnota (přední deformace). Pak se opět otáčí kolečkem, dokud nedosáhne značky 10 na stupnici kolečka (2,54 cm deformace). Potom se otáčí kolečkem opačným směrem stejnou rychlostí (tím se zmenšuje tlak), dokud se ručička páky opět nekryje se značkou. Po uplynutí 10 sekund se ručička srovná se značkou, je-li to třeba. Hodnota se poté zaznamená (zpětná deformace). Tato zkouška se provádí na každém míči podél dvou průměrů, které svírají pravý úhel s počátečním postavením a navzájem mezi sebou.

KLASIFIKACE VLASTNOSTÍ POVRCHU DVORCE

  •  Testovací metodou pro určení povrchu dvorce je testovací metoda ITF CS 01/02 (Řazení povrchů dvorců ITF), popsaná v publikaci ITF nazvané „Úvodní studie ITF norem vlastností povrchů tenisových dvorců“.
  •  Povrchy dvorců, které mají označení povrchu ITF mezi 0 a 29, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 1 (pomalé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci, zahrnují většinu antukových dvorců a další typy z neodráživého minerálního povrchu.
  •  Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF mezi 30 a 34, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 2 (střední/středně pomalé).
  •  Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci, zahrnují většinu tvrdých dvorců s různými akrylovými nátěry a některé textilní povrchy.
  •  Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF 35-39, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 3 (střední).
  •  Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci, zahrnují většinu dvorců na přírodní trávě, umělém trávníku a některé textilní povrchy.
  •  Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF mezi 40 a 44, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 4 (středně rychlé).
  •  Povrchy s hodnotou 45 a více jsou klasifikovány jako kategorie 5 (rychlé). Příklady takových povrchů jsou přírodní tráva, umělá tráva a některé koberce.

Poznámka: Přesah v hodnotách označení povrchu dle ITF u výše uvedených kategorií jsou určeny k získání volnosti při volbě míče.

a. Úderová plocha rakety musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené a/nebo svázané v místech křížení a připojené k rámu rakety. Povrch výpletu je jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Raketa musí být vyrobena a vypletena tak, aby herní vlastnosti byly stejné na obou stranách. Na strunách nesmí být připevněny žádné předměty a výstupky kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením nebo nežádoucími vibracemi, jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu vhodně umístěny.

b. Rám rakety s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.

c. Na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny žádné předměty a zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo které slouží k rozložení hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k tomuto účelu jsou vhodně umístěny.

d. Na rámu rakety, držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení umožňující podstatně změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve směru podélné osy, které by pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo záměrně změnilo fyzikální vlastnosti takovým způsobem, že by během hry byl ovlivněn pohyb rakety. Na raketě nebo v ní nemůže být zabudován žádný zdroj energie, který jakkoliv mění nebo ovlivňuje hrací vlastnosti rakety.

Český překlad pravidel vydaných Mezinárodní tenisovou asociací (ITF) 1.3.2010.

PŘEDMLUVA

Mezinárodní tenisová federace (ITF) je hlavní autoritou pro hru tenis a její povinnosti a odpovědnosti zahrnují určování Pravidel tenisu.
K přispění k výkonu této odpovědnosti sestavila Výbor ITF pro pravidla tenisu, který neustále monitoruje hru a její pravidla a následně zpracovává doporučení změn, jak trvalých, tak i s omezenou zkušební dobou pro představenstvo Mezinárodní tenisové federace ITF, které následně vyhotoví doporučení pro Výroční valné zasedání Mezinárodní tenisové federace ITF, které je nejvyšší autoritou pro jakékoliv změny v pravidlech tenisu.

Poznámka: Pokud není stanoveno jinak, jakýkoliv odkaz obsažený v těchto pravidlech tenisu uvedený v mužském rodě zahrnuje i rod ženský.

1. DVOREC

  • Dvorec pro dvouhru je obdélník 23,77 m dlouhý a 8,23 m široký.
  • Pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m.
  • Dvorec je uprostřed předělen sítí zavěšenou na provaze nebo na kovovém laně, které přechází přes dva sloupky nebo je k nim připevněno ve výšce 1,07 m.
  • Síť musí být napjata tak, aby zcela vyplňovala plochu mezi oběma sloupky a musí mít oka tak malá, aby jimi míč nemohl projít.
  • Výška sítě uprostřed je 0,914 m, kde je síť pevně stažena dolů popruhem.
  • Provaz nebo kovové lano a horní okraj sítě jsou potaženy páskou. Popruh i páska jsou zcela bílé.
  • Maximální průměr provazu nebo kovového lana je 0,8 cm.
  • Maximální šířka popruhu je 5 cm. Páska je široká nejméně 5 cm a nejvýše 6,35 cm na obou stranách.
  • Pro zápasy čtyřhry jsou středy sloupků umístěny 0,914 m vně dvorce (vnějšího okraje čar) pro čtyřhru na obou stranách.
  • Pro zápasy dvouhry, pokud je používána síť pro dvouhru, jsou středy sloupků umístěny 0,914 m vně dvorce (vnějšího okraje čar) pro dvouhru na obou stranách.
  • Pokud je používána síť pro čtyřhru, pak musí být síť podepřena dvěma tyčkami pro dvouhru ve výšce 1,07 m, jejichž středy budou vzdáleny 0,914 m vně dvorce (vnějšího okraje čar) pro dvouhru na obou stranách.
  • Sloupky jsou čtvercového průřezu o straně maximálně 15 cm nebo kruhového průřezu o průměru maximálně 15 cm.
  • Tyčky pro dvouhru jsou čtvercového nebo kruhového průřezu o maximální straně resp. průměru 7,5 cm.
  • Sloupky a tyčky pro dvouhru nepřesahují více než 2,5 cm přes vrchol provazu sítě.
  • Čáry, které ohraničují koncové strany dvorce, se nazývají základní čáry, čáry ohraničující boční strany dvorce se nazývají podélné čáry.
  • Ve vzdálenosti 6,40 m od sítě jsou rovnoběžně se sítí a mezi podélnými čárami nakresleny čáry pro podání.
  • Prostor po obou stranách sítě mezi čárami pro podání a podélnými čarami je rozdělen na dvě poloviny střední čarou pro podání, která je nakreslena uprostřed mezi podélnými čarami a rovnoběžná s nimi.
  • Každá základní čára je rozdělena v polovině střední značkou 10 cm dlouhou, vyznačenou kolmo dovnitř dvorce rovnoběžně s podélnými čárami pro dvouhru.
  • Střední čára pro podání a střední značka jsou široké 5 cm.
  • Ostatní čáry dvorce jsou široké 2,5 cm až 5 cm, krom základních čar, které mohou být až 10 cm široké.
  • Všechny rozměry se počítají k vnějšímu okraji čar a veškeré čáry dvorce mají stejnou barvu, která jasně kontrastuje s barvou povrchu.
  • Na dvorci, síti, popruhu, pásce, sloupcích nebo tyčkách pro dvouhru není povolena žádná reklama mimo výjimek uvedených v Příloze III.

2. STÁLÁ ZAŘÍZENÍ

Stálá zařízení dvorce zahrnují zadní a postranní ohrazení, diváky, stání a sedadla pro diváky, veškerá zařízení okolo nebo nad dvorcem, hlavního rozhodčího, čárové rozhodčí, rozhodčího u sítě a sběrače míčků, pokud jsou na určených místech.
Pokud je dvouhra hrána se sítí pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru, pak jsou sloupky a části sítě za tyčkami pro dvouhru brány jako stálá zařízení a nejsou považovány za sloupky nebo součást sítě.

3. MÍČ

Míče schválené pro hru dle pravidel tenisu musí splňovat specifikace uvedené v Příloze I.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda míč nebo jeho prototyp vyhovuje Příloze I nebo zda je jinak schválen či neschválen pro hru.
Tato rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoli strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a jeho členů.
Tato rozhodnutí a jejich uplatňovaní musí být v souladu s příslušnými Postupy pro jednání a usnesení Mezinárodní tenisové federace (viz Příloha VI).

Pořadatelé akce musejí před turnajem ohlásit:

  • Počet míčů pro hru (2, 3, 4 nebo 6).
  • Pravidla pro výměnu míčů, pokud nějaké jsou.

Výměny míčů, pokud nějaké jsou, mohou být provedeny buď:

  • po stanoveném lichém počtu her, přičemž první výměna míčů v zápase se provede o dvě hry dříve než pro zbytek zápasu tak, aby byla zohledněna rozehrávka. Pro výměnu míčů se tie-break počítá jako jedna hra. Výměna míčů se neprovede na začátku tie-breaku. V takovém případě bude výměna míče posunuta až na začátek druhé hry nebo další sady nebo
  • na začátku sady.

Pokud míč během hry praskne, tak bude bod zahrán znovu.
Případ 1: Pokud je míč na konci bodu měkký, má být bod zahrán znovu?
Rozhodnutí: Pokud je míč měkký, ale ne prasklý, pak bod nebude hrán znovu.
Poznámka: Všechny míče, které budou použity v turnajích hraných podle pravidel tenisu, musí být uvedeny na oficiálním seznamu ITF schválených míčů, který vydává Mezinárodní tenisová federace.

4. RAKETA

Rakety, které jsou schváleny pro hru dle pravidel tenisu, musejí odpovídat specifikacím uvedeným v Příloze II.
Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda raketa nebo prototyp vyhovuje Příloze II, nebo zda je jinak schválena či neschválena pro hru. Tato rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoliv strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí být v souladu s Postupy pro jednání a usnesení Mezinárodní tenisové federace (viz Příloha VI).


Případ 1: Může být úderová plocha rakety pokryta více než jednou vrstvou strun ?
Rozhodnutí: Ne. Pravidlo jasně hovoří o jednom povrchu křížem propletených strun. (viz Příloha II)

Případ 2: Jsou-li struny na více než jedné ploše, je povrch výpletu považován za jednotný a rovný?
Rozhodnutí: Ne

Případ 3: Mohou být na strunách rakety umístěna tlumítka vibrací a pokud ano, na kterém místě?
Rozhodnutí: Ano, tlumítka však mohou být umístěna pouze mimo místo křížení strun.

Případ 4. Hráči během hry náhle prasknou struny na jeho raketě. Může za těchto okolností pokračovat s touto raketou ve hře?
Rozhodnutí: Ano, vyjma případů, kdy je toto výslovně zakázáno pořadateli akce.

Případ 5: Může hráč kdykoliv během hry používat více než jednu raketu?
Rozhodnutí: Ne.

Případ 6: Může být do rakety zahrnuta baterie, která má vliv na herní vlastnosti?
Rozhodnutí: Ne. Baterie, stejně jako ostatní zdroje energie, jakými jsou například solární články a podobná zařízení jsou zakázány.

5. STAV VE HŘE

a. STANDARDNÍ HRA

Standardní hra je počítána následovně, s tím, že skóre podávajícího se uvádí první:

  • Bez bodů – „nula“
  • První bod – „15“
  • Druhý bod – „30“
  • Třetí bod – „40“
  • Čtvrtý bod – „hra“

Získají-li oba hráči/páry po třech bodech, je stav označován za „shodu“. Po „shodě“ má hráč/pár, který vyhraje další bod „výhodu“.
Pokud ten samý hráč/pár získá i další bod, pak tento hráč/pár vyhrává „hru“; pokud další bod vyhraje opačný hráč/pár, pak je stav opět „shoda“. Hráč/pár musí vyhrát dva body za sebou jdoucí po „shodě“, aby vyhrál „hru“.

b. TIE-BREAK

V průběhu tie-breaku jsou body uváděny jako „nula“,„1“, „2“, „3“ atd. První hráč/pár, který získá sedm bodů vyhrává „hru“ a „sadu“, pokud vede nad soupeřem rozdílem dvou bodů. Pokud je to třeba, tie-break pokračuje dokud není tohoto rozdílu dosaženo.

Hráč, který je na řadě s podáním podává první bod tie-breaku. Následující dva body podává soupeř (ve čtyřhře hráč opačného páru, který je na řadě s podáním). Poté každý hráč/pár podává střídavě dva body za sebou až do konce tie-breaku (u čtyřhry se změna podání v rámci každého týmu provádí ve stejném pořadí jako během dané sady).

Hráč/pár, který podával první v tie-breaku bude jako první přijímat podání v první hře následující sady. Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV.

6. STAV V SADĚ

Existuje několik způsobů počítání v sadě. Dvě hlavní metody se nazývají „sada hraná s rozdílem dvou her“ a „tie-break sada“. Mohou být použity obě metody s tím, že příslušná metoda, která bude používána, bude oznámena před akcí. Pokud je použita metoda „tie-break sady“, pak musí být taktéž oznámeno, zda bude závěrečná sada bude hrána jako „tie-break sada“ nebo „sada hraná s rozdílem dvou her“.

a. „SADA HRANÁ S ROZDÍLEM DVOU HER“

První hráč/pár, který vyhraje šest her, vyhrává i danou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her.
Pokud je třeba, sada Pokračuje, až je tohoto rozdílu dosaženo.

b. „TIE-BREAK SADA“

První hráč/pár , který vyhraje šest her, vyhrává i danou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her.
Pokud je dosažen stav her šest-šest, následuje hra tie-break.
Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV.

7. STAV V ZÁPASE

Zápas může být hrán na 3 sady (hráč/pár musí vyhrát 2 sady, aby vyhrál zápas, tzn. na 2 vítězné sady) nebo na 5 sad (hráč/pár musí vyhrát 3 sady, aby vyhrál zápas, tzn. na 3 vítězné sady).
Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV.

8. PODÁVAJÍCÍ A PŘIJÍMAJÍCÍ

Hráč(i)/ pár(y) stojí proti sobě na protilehlých stranách sítě. Podávající je hráč, který podává míč do hry při prvním bodu. Přijímající je hráč, který je připraven vrátit míč podaný podávajícím.

Případ 1: Může přijímající stát vně čar ohraničujících dvorec?
Rozhodnutí: Ano. Přijímající může stát kdekoliv, vně či uvnitř čar ohraničujících dvorec, na své straně sítě.

9. VOLBA STRAN A PODÁNÍ

O volbě stran a právu podávat nebo přijímat v první hře se rozhoduje losem před rozehrávkou. Hráč/pár, který vyhraje losování, si může:
a. zvolit podání nebo příjem v první hře zápasu, a v tom případě si soupeř volí stranu dvorce pro první hru zápasu; nebo
b. zvolit stranu dvorce pro první hru zápasu, a v tom případě si soupeř volí podání nebo příjem v první hře zápasu; nebo
c. požadovat po soupeři, aby si vybral jednu z výše uvedených možností.

Případ 1: Mají oba hráči/páry právo na novou volbu v případě, že zápas byl zastaven nebo odložen dříve, než byl zahájen a hráči opustí dvorec?
Rozhodnutí: Ano. Výsledek (tzn.vítěz) losování platí, mohou však být učiněny nové volby oběma hráči/páry.

10. STŘÍDÁNÍ STRAN

Hráči střídají strany po ukončení první, třetí a každé další liché hry ve všech sadách. Hráči také střídají strany po ukončení každé sady, pokud není celkový počet her v této sadě sudý. V takovém případě hráči střídají strany po ukončení první hry v následující sadě.

V průběhu tie-breaku hráči střídají strany po každýchšesti bodech.

11. MÍČ VE HŘE

Míč je ve hře od okamžiku, kdy jej podávající udeří, a zůstává ve hře až do rozhodnutí bodu, pokud není ohlášena chyba nebo není míč prohlášen za neplatný.

12. MÍČ NA ČÁŘE (DŘÍVE 22)

Dopadne-li míč na čáru nebo se jí při dopadu dotkne, považuje se za míč, který dopadl do pole ohraničeného touto čarou.

13. DOPAD MÍČE NA STÁLÉ ZAŘÍZENÍ

Dotkne-li se míč ve hře stálého zařízení dvorce po dopadu do správného pole, získává bod hráč, který míč zahrál. Dotkne-li se míč těchto zařízení před dopadem na zem, hráč, který míč zahrál, bod ztrácí.

14. POŘADÍ PODÁNÍ

Po skončení každé standardní hry se přijímající stává podávajícím a podávající se pro příští hru stává přijímajícím.
Ve čtyřhře se pár, který má podávat v první hře každé sady rozhodne, který hráč bude tuto hru podávat. Stejně tak před započetím druhé hry se rozhodne jejich soupeř, který hráč bude danou hru podávat. Spoluhráč hráče, který podával v první hře, podává ve třetí hře, a spoluhráč hráče, který podával v druhé hře, podává ve hře čtvrté. Takovéto střídání trvá až do konce dané sady.

15. POŘADÍ PŘÍJÍMÁNÍ VE ČTYŘHŘE

Pár, který má přijímat v první hře sady, se rozhodne, který hráč bude přijímat první bod dané hry. Stejně tak před započetím druhé hry se jejich soupeři rozhodnou, který hráč bude přijímat první bod dané hry. Hráč, který byl spoluhráčem přijímajícího v prvním bodě hry, bude přijímat druhý bod a toto střídání bude dodržováno až do skončení hry a sady. Poté, co přijímající odehraje míč, se může míče dotknout jakýkoliv hráč páru.

Případ 1: Může jeden člen dvojice pro čtyřhru hrát sám proti soupeřům?
Rozhodnutí: Ne.

16. PODÁNÍ

Bezprostředně před podáním musí podávající zůstat stát oběma nohama v klidu za základní čarou (t.j. dále od sítě než je základní čára) a uvnitř mezi pomyslným prodloužením střední značky a podélné čáry.
Podávající poté nadhodí rukou míč do vzduchu kterýmkoliv směrem a udeří jej raketou dříve než míč dopadne na zem. Podání je provedeno v okamžiku, kdy se raketa dotkne míče nebo jej mine (byl učiněn pokus udeřit míč). Hráč, který může používat jen jednu paži, smí k nadhození použít rakety.

17. PRŮBĚH PODÁNÍ

Při podání ve standardní hře stojí podávající střídavě na pravé a levé polovině dvorce, počínaje pravou polovinou v každé hře.
V tie-breaku je podání hráno střídavě z pravé a levé poloviny dvorce, počínaje pravou polovinou dvorce.
Podání musí přejít přes síť a dopadnout do toho pole pro podání, které leží úhlopříčně proti polovině dvorce, ze které se podává, dříve než jej přijímající vrátí.

18. CHYBA NOHOU

Podávající v průběhu podání nesmí:
a. změnit postavení chůzí nebo během, avšak nepatrné pohyby nohou jsou povoleny,
b. dotknout se nohou základní čáry,
c. dotknout se nohou prostoru vně pomyslného prodloužení podélné čáry,
d. dotknout se nohou pomyslného prodloužení střední značky.
Pokud podávající poruší toto pravidlo, jedná se o „chybu nohou“.

Případ 1: Může podávající ve dvouhře podávat, když stojí za částí základní čáry mezi podélnými čárami pro dvouhru a čtyřhru?
Rozhodnutí: Ne.

Případ 2: Může mít podávající jednu nebo obě nohy ve vzduchu?
Rozhodnutí: Ano.

19. CHYBNÉ PODÁNÍ

Podání je chybné když:
a. podávající poruší pravidla 16, 17, nebo 18; nebo
b. podávající mine míč při pokusu ho udeřit; nebo
c. míč při podání se dotkne stálého zařízení dvorce, tyčky pro dvouhru nebo sloupku před tím, než dopadne na zem; nebo
d. míč při podání se dotkne spoluhráče podávajícího nebo čehokoliv, co má podávající nebo jeho spoluhráč na sobě nebo co drží.

Případ 1: Podávající nadhodí míč na podání do výše, pak se ale rozhodne, že jej neudeří a místo toho jej chytne. Je to chybné podání?
Rozhodnutí: Ne. Hráč, který míč vyhodí a pak se rozhodne jej neudeřit, může míč chytit rukou nebo raketou nebo míč nechat dopadnout na zem.

Případ 2: Při podání ve dvouhře hrané na hřišti pro čtyřhru se sloupky pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru zasáhne míč tyčku pro dvouhru a potom dopadne na zem ve správném poli pro podání. Je to chybné podání?
Rozhodnutí: Ano. Při podání je to chyba.

20. DRUHÉ PODÁNÍ

Pokud bylo první podání chybné, pak podávající podává bez prodlevy znovu z prostoru za stejnou polovinou dvorce, odkud bylo podáváno chybné podání, pokud toto podání nebylo hráno z nesprávné poloviny.

21. KDY LZE PODÁVAT A PŘIJÍMAT

Podávající nemůže podávat dříve, než je přijímající připraven přijímat. Nicméně přijímající se musí přizpůsobit přiměřenému rytmu podávajícího a musí být připraven přijímat v přiměřeném čase, když je podávající připraven podávat.
Učiní-li přijímající pokus vrátit podání, pokládá se za připraveného. Dá-li však najevo, že není připraven, nemůže být podání považováno za chybné.

22. NEPLATNÉ PODÁNÍ

Podání je neplatné, když:
a. se podávaný míč dotkne sítě, popruhu nebo pásky a je jinak správný, nebo dotkne-li se sítě, popruhu nebo pásky a před tím než dopadne na zem, se dotkne přijímajícího nebo jeho spoluhráče nebo čehokoli co mají na sobě nebo co drží; nebo
b. podání je provedeno v době, kdy přijímající není připraven.
Bylo-li podání neplatné, nepočítá se a podávající podává znovu. Neplatné podání však neruší předchozí chybu.

23. NEPLATNÝ MÍČ

Ve všech případech, kdy je míč prohlášen za neplatný, mimo případů neplatného podání při druhém podání, se musí celý bod opakovat.

Případ 1: Během bodu se na dvorec dostane míč z vedlejšího dvorce. Míč je prohlášen za neplatný. Podávající měl předtím chybné podání. Má nyní právo na první nebo druhé podání?
Rozhodnutí: První podání. Musí být opakován celý bod.

24. HRÁČ ZTRÁCÍ BOD

Bod je ztracen, když:
a. hráč podá dvakrát za sebou chybné podání; nebo
b. hráč nevrátí míč do hry dříve, než se míč dvakrát za sebou dotkne země; nebo
c. hráč vrátí míč do hry tak, že se míč dotkne země nebo objektu vně správného dvorce; nebo
d. hráč vrátí míč do hry tak, že dříve než dopadne na zem se míč dotkne stálého zařízení; nebo
e. hráč chytí na raketu míč, který je ve hře, a úmyslně jej nese nebo jej úmyslně udeří raketou při úderu vícekrát než jednou; nebo
f. hráč se dotkne kteroukoli částí těla nebo raketou (ať ji drží v ruce či nikoli) nebo čímkoli, co má na sobě nebo co drží, sítě, sloupků/tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky nebo země v soupeřově poli, pokud je míč ve hře; nebo
g. hráč odehraje míč před tím, než míč přeletěl síť na jeho vlastní polovinu; nebo
h. míč, který je ve hře, se dotkne hráče nebo čehokoli, co má na sobě nebo co drží, s výjimkou rakety; nebo
i. míč, který je ve hře, se dotkne rakety, když jí hráč nedrží; nebo
j. hráč úmyslně a podstatně změní tvar rakety, když je míč ve hře; nebo
k. ve čtyřhře se oba spoluhráči dotknou míče při odehrání.

Případ 1: Poté, co podávající odehrál první podání, vypadne podávajícímu raketa z ruky a dotkne se sítě dříve, než míč dopadne na zem. Je to chybné podání nebo podávající ztrácí bod?Rozhodnutí: Podávající ztrácí bod, protože se raketa dotkne sítě v momentě, kdy je míč ve hře.

Případ 2: Poté, co podávající odehrál první podání, vypadne podávajícímu raketa z ruky a dotkne se sítě poté, co míč dopadne na zem mimo správné pole. Je to chybné podání nebo podávající ztrácí bod?
Rozhodnutí: Je to chybné podání, protože v momentě, kdy se raketa dotkla sítě, nebyl již míč ve hře.

Případ 3: Ve čtyřhře se spoluhráč přijímajícího dotkne sítě dříve, než se podaný míč dotkne země mimo správné pole pro podání. Jaké je správné rozhodnutí?
Rozhodnutí: Přijímající pár ztrácí bod, jelikož se spoluhráč přijímajícího dotkl sítě, když byl míč ve hře.

Případ 4: Ztrácí hráč bod, pokud přesáhne pomyslné prodloužení sítě poté nebo předtím, než udeří míč?
Rozhodnutí: Hráč neztrácí bod ani v jednom případě, pokud se nedotkl pole soupeře.

Případ 5: Může hráč přeskočit síť na pole soupeře, když je míč ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Hráč ztrácí bod.

Případ 6: Hráč ve hře hodí po míči raketu. Raketa i míč dopadnou na dvorec do pole na straně soupeře, soupeř na míč nedosáhne. Který hráč získává bod?
Rozhodnutí: Hráč, který hodil raketu po míči, ztrácí bod.

Případ 7: Podaný míč zasáhne přijímajícího nebo ve čtyřhře spoluhráče přijímajícího dříve, než dopadne na zem. Který hráč získává bod?
Rozhodnutí: Podávající získává bod, pokud to nebylo neplatné podání.

Případ 8: Hráč, který stojí mimo dvorec, udeří míč nebo jej chytí dříve, než míč dopadne na zem a požaduje přiznání bodu, protože míč šel určitě mimo správné pole.
Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod, pokud to nebyl správně vrácený míč. V tomto případě hra (bod) pokračuje.

25. SPRÁVNĚ VRÁCENÝ MÍČ

Míč je vrácen správně, když:
a. se míč dotkne sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky s tím, že přes ně přejde a dopadne na zem ve správném poli; vyjma případů obsažených v pravidlech 2 a 24(d); nebo
b. míč ve hře dopadne na zem ve správném poli a odrazí se z něho zpět přes síť nebo jej tam zažene vítr a hráč se nahne přes síť a odehraje jej do správného pole s tím, že neporuší pravidlo 24; nebo
c. je vrácen vně sloupků, ať již nad nebo pod úrovní sítě, i když se dotkne sloupku s tím, že dopadne do správného pole; mimo případů popsaných v pravidlech 2 a 24(d); nebo
d. je zahrán tak, že projde pod provazem sítě mezi tyčkou pro dvouhru a vedlejším sloupkem, aniž by se dotknul sítě, provazu sítě nebo sloupku a dopadne na zem ve správném poli (při dvouhře); nebo
e. hráčova raketa přejde přes síť po odehrání míče na hráčově straně a míč dopadne do správného pole; nebo
f. hráč udeří míč ve hře, který dopadne na další míč ležící ve správném poli.

Případ 1: Hráč vrátí míč, který poté zasáhne tyčku pro dvouhru a dopadne na zem ve správném poli. Je toto dobrý míč?
Rozhodnutí: Ano. Nicméně pokud míč při podání zasáhne tyčku pro dvouhru, je to chybné podání.

Případ 2: Míč ve hře udeří do jiného míčku, který leží ve správném poli. Jaké je správné rozhodnutí?
Rozhodnutí: Hra pokračuje. Nicméně pokud není jasné, jestli byl odehrán správný míč, měl by být míč prohlášen za neplatný.

26. BRÁNĚNÍ VE HŘE

Pokud je hráči zabráněno zahrát bod úmyslným činem soupeře, pak tento hráč získává bod. Avšak bod bude opakován, pokud je hráči bráněno ve hře neúmyslným činem soupeře nebo něčím, nad čím nemá hráč kontrolu (mimo stálého zařízení dvorce).

Případ 1: Je neúmyslný dvojdotek považován za bránění ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Viz také pravidlo 24 (e).

Případ 2: Hráč tvrdí, že přestal hrát, protože myslel, že je soupeřovi bráněno ve hře. Je toto považováno za bránění ve hře?
Rozhodnutí: Ne, hráč ztrácí bod.

Případ 3: Míč ve hře udeří ptáka letícího nad dvorcem. Je to bránění ve hře?
Rozhodnutí: Ano, bod bude opakován.

Případ 4: V průběhu bodu míč nebo jiný objekt, který ležel na hráčově straně sítě již když bod byl započat, brání hráči ve hře. Je toto považováno za bránění ve hře?
Rozhodnutí: Ne. Hráč je povinen odstranit míče a další objekty na své straně před započetím bodu. Hráč taktéž může požadovat, aby byly odstraněny míče nebo jiné objekty ležící na opačné straně sítě před započetím bodu.

Případ 5: Kde mohou stát spoluhráči podávajícího a přijímajícího ve čtyřhře?
Rozhodnutí: Spoluhráči podávajícího a přijímajícího mohou zaujmout jakékoliv postavení na své straně sítě, uvnitř nebo vně dvorce. Nicméně pokud tím hráč brání soupeřovi ve hře, pak je třeba použít pravidla pro bránění ve hře.

27. OPRAVA CHYB

Zásadně platí, že při odhalení chyby proti „Pravidlům tenisu“ všechny dosud odehrané body zůstávají v platnosti. Takto zjištěné chyby se opravují následovně:
a. Pokud v průběhu standardní hry nebo tie-breaku hráč podává z nesprávné poloviny dvorce, chybné postavení se opraví, jakmile je omyl zjištěn a podávající bude podávat ze správné poloviny dvorce podle stavu ve hře. Chybné podání zahrané před tím, než byla chyba odhalena, zůstává v platnosti.
b. Pokud v průběhu standardní hry nebo tie-breaku jsou hráči na špatných stranách dvorce, chybné postavení se opraví, jakmile je omyl zjištěn a podávající bude podávat ze správné strany dvorce podle stavu ve hře.
c. Pokud hráč podává mimo pořadí během standardní hry, pak hráč, který měl podávat, bude podávat, jakmile se chyba zjistí. Nicméně pokud je hra dokončena dříve, než je chyba odhalena, zůstane pořadí podání již změněno. Chybné podání zahrané soupeřem(-ři) před tím, než byla odhalena chyba, neplatí. Pokud ve čtyřhře spoluhráči z jednoho páru podávají mimo pořadí, chybné podání, zahrané před zjištěním chyby platí.
d. Pokud hráč podává mimo pořadí během tie-breaku a chyba je odhalena poté, co byl odehrán sudý počet bodů, pak je chyba opravena okamžitě. Pokud je chyba odhalena poté, co byl odehrán lichý počet bodů, zůstane pořadí podávání změněné. Chybné podání zahrané soupeřem(-ři) před tím, než byla chyba odhalena, neplatí. Pokud při čtyřhře spoluhráči z jednoho páru podávají mimo pořadí, chybné podání, které bylo zahráno dříve, než byla chyba odhalena, platí.
e. Pokud se v průběhu standardní hry nebo tie-breaku v zápase čtyřhry zjistí chyba v postavení přijímajících, zůstane postavení změněné až do konce hry/tie-breaku, ve kterém byla chyba odhalena. V další hře, ve které přijímají, zaujmou spoluhráči své původní postavení pro přijímaní.
f. Pokud byl za stavu 6:6 chybně započat tie-break, když bylo dříve dohodnuto, že se sada bude hrát jako sada s rozdílem dvou her, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý bod, pak bude sada dále pokračovat jako tie-break sada.
g. Pokud byla za stavu 6:6 chybně započata standardní hra, ačkoliv bylo dříve dohodnuto, že se sada bude hrát jako tie-break sada, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý bod, bude tato sada pokračovat jako „sada hraná s rozdílem dvou her“, a to až do té doby, kdy stav dosáhne 8:8 (nebo vyššího sudého čísla), a bude hrán tie-break.
h. Pokud byla chybně započata sada hraná s rozdílem dvou her nebo tie-break sada, když bylo dříve dohodnuto, že namísto závěrečné sady bude hrán rozhodující královský tie-break, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý bod, bude sada pokračovat buď dokud některý hráč nebo pár nevyhraje 3 hry (a tím i sadu) nebo dokud není dosaženo
stavu 2:2, kdy bude sehrán rozhodující královský tiebreak. Je-li však chyba odhalena až poté,co začala pátá hra, bude sada pokračovat jak tie-break sada.
i. Pokud nejsou míče vyměněny ve správném sledu, chyba se opraví tehdy, když hráč nebo pár, který měl podávat s novými míči, má podávat v nejbližší další hře po zjištění chyby. Poté jsou míče měněny tak, aby počet her mezi výměnami míčů odpovídal předem stanovenému systému (tzn. nekompenzuje se zapomenuté hry). Míče se nemění v průběhu hry.

28. POSTAVENÍ ROZHODČÍCH

Pro zápasy, pro které jsou určeni rozhodčí jsou jejich úlohy a povinnosti uvedeny v Příloze V.

29. PLYNULOST HRY

Zásadně platí, že hra má plynule pokračovat od začátku (když je zahráno první podání v zápase) až do konce zápasu.
a. Mezi body je povoleno maximálně dvacet (20) vteřin. Pokud hráči mění na konci hry strany, je povoleno maximálně devadesát (90) vteřin. Nicméně po první hře v každé sadě a během tie-breaku musí být hra plynulá a hráči si mění strany bez odpočinku. Na konci každé sady je stanovena přestávka mezi sadami maximálně sto dvacet (120) vteřin. Maximální čas se začíná počátat od okamžiku, kdy je dohrán poslední bod ukončeného gamu a končí okamžikem, kdy je zahráno podání prvního bodu následující hry. Pořadatelé profesionálních turnajů mohou požádat ITF o schválení prodloužení povolených devadesáti (90) vteřin, když hráči střídají strany na konci hry, a sto dvaceti (120) vteřin povolených pro přestávku mezi sadami.
b. Pokud je z důvodů, které jsou mimo hráčovu kontrolu, poškozeno oblečení, obutí nebo nezbytné vybavení (mimo rakety) tak, že musí být vyměněno, pak může být hráči udělen přiměřený čas navíc potřebný k nápravě tohoto problému.
c. Hráči nebude udělen čas navíc k tomu, aby nabral tělesnou kondici. Nicméně pokud hráč utrpí ošetřitelné zranění, může mu být povolena jedna tříminutová přestávka na ošetření tohoto zranění. Taktéž může být stanoven omezený počet přestávek na toaletu nebo převlečení, pokud je toto ohlášeno před začátkem akce.
d. Pořadatelé akce mohou povolit odpočinkový čas až do výše deseti (10) minut, pokud toto bylo ohlášeno před začátkem akce. Tento odpočinkový čas může být vybrán po třetí sadě při zápase na 5 sad, nebo po druhé sadě v zápase na 3 sady.
e. Čas pro rozehrávku je stanoven maximálně na pět (5) minut, pokud organizátoři akce nerozhodnou jinak.

30. KOUČOVÁNÍ

Za koučování se považuje jakákoliv komunikace s hráčem, tzn.zvukový nebo vizuální rada nebo pokyn jakéhokoliv druhu. V případě týmových utkání, kdy sedí kapitán družstva na dvorci, může kapitán družstva koučovat hráče během přestávky mezi sadami a v okamžiku, kdy si hráči mění strany na konci hry, ne však když si hráči mění strany po první hře každé sady a v průběhu tie-breaku. U všech ostatních zápasů není koučování
povoleno.

Případ 1: Může být hráč koučován, pokud je tak činěno diskrétními signály?
Rozhodnutí: Ne.

Případ 2: Může být hráč koučován, pokud je hra přerušena?
Rozhodnutí: Ano.

Pravidla pro tenis : 

manuál pro hru bez hlavního rozhodčího

Postupy a pokyny pro vrchní rozhodčí a jejich asistenty v zápasech hraných bez hlavních rozhodčích Mezinárodní tenisová federace ITF vytvořila tento manuál ve snaze sjednotit rozhodování v zápasech hraných bez hlavního rozhodčího stejným způsobem na celém světě.

V příloze jsou uvedeny „Pokyny pro hráče“, kteří se účastní zápasů hraných bez hlavního rozhodčího. Pokud jste vrchním rozhodčím na turnaji, který bude sehrán za takovýchto podmínek, nezapomeňte vyvěsit hráčský manuál na turnajové nástěnce. Během zápasů hraných bez hlavního rozhodčího může nastat řada problémů, proto je velmi důležité, aby vrchní rozhodčí a jeho asistenti sledovali dění na dvorcích co nejvíce. Hráči ocení, když mohou při sporné situaci snadno přivolat rozhodčího. Vrchní rozhodčí (a jejich asistenti) by se měli při řešení různých situací řídit tímto manuálem.

Sporné míče na čarách v zápasech, které se nehrají na antuce

Pokud je vrchní rozhodčí (nebo asistent) zavolán na dvorec ke spornému míči na čáře a sám osobně zápas nesledoval, měl by se zeptat hráče, který ohlásil míč (na vlastní polovině dvorce), zda si je hlášením jistý. Pokud hráč potvrdí dané hlášení, bod zůstává tak, jak byl ohlášen. Pokud se zdá, že by zápasu pomohlo, kdyby byl soudcován, pokuste se najít hlavního rozhodčího, který převezme hlášení míčů a všechny povinnosti týkající se rozhodování z umpiru. Pokud to není možné (není k dispozici žádný zkušený rozhodčí, židle pro rozhodčího), dalším řešením je přítomnost vrchního rozhodčího (asistenta) na dvorci a sledování hry do konce zápasu. Ten by měl hráčům říct, že bude opravovat jakákoliv zjevně chybná hlášení hráčů na čarách. Pokud je vrchní rozhodčí (nebo asistent) mimo dvorec a uvidí hráče ohlásit zřetelně chybně jasný míč, může jít na dvorec a říct hráči, že jeho chybný výrok byl neúmyslnou překážkou pro jeho soupeře a bod se musí opakovat. Vrchní rozhodčí (nebo asistent) musí též oznámit hráči, že jakékoliv další zřetelně chybné hlášení bude příště považováno za úmyslnou překážku a hráč ztratí bod. Pokud si je vrchní rozhodčí (asistent) jist, že hráč ohlašuje míče očividně nesprávně, může hráče penalizovat za porušení řádu – Nesportovní chování. Vrchní rozhodčí (asistent) by ale měl být opatrný, aby se nezapojoval do zápasu příliš, pokud to není nezbytně nutné, nebo aby nepoužíval pravidlo o překážce u míčů, které nejsou zřetelnou chybou v hlášení. Vrchní rozhodčí si musí být naprosto jist, že bylo učiněno zřetelně chybné hlášení než použije pravidlo o překážce.

Sporné míče na čarách – antukové dvorce

Pokud je vrchní rozhodčí (asistent) zavolán na dvorec k vyřešení sporného míče, měl by nejdříve zjistit, zda se hráči shodli na stopě míče. Pokud se hráči na stopě shodli, ale neshodli se, zda je míč dobrý nebo aut, vrchní rozhodčí (asistent) rozhodne, zda je stopa míče dobrá nebo v autu. Pokud se hráči na stopě neshodli, vrchní rozhodčí (asistent) by se měl pokusit zjistit od hráčů jaký druh úderu byl zahrán (return, lob, ..) a jakým směrem (cross, po čáře,..), což může napomoci rozhodnout, která stopa dopadu míče je ta správná. Pokud taková informace nepomůže, platí hlášení hráče, na jehož polovině dvorce se stopa míče nachází.

Řešení sporů týkajících se stavu hry

Pokud je vrchní rozhodčí (asistent) zavolán na dvorec k vyřešení sporného stavu ve hře, měl by s hráči probrat jednotlivé body dané hry nebo gamy v setu, aby zjistil, na kterých odehraných bodech, resp. hrách, se hráči shodnou. Všechny body nebo hry, na nichž se hráči shodnou, zůstávají v platnosti jako odehrané. Hrány znovu jsou pouze ty body (hry), na nichž se hráči neshodnou.

Například: Hráč tvrdí, že stav hry je 40-30 a jeho soupeř tvrdí, že stav hry je 30-40. Vrchní rozhodčí prodiskutuje jednotlivé odehrané body s hráči a zjistí, že se hráči nemohou shodnout pouze na tom, kdo z nich vyhrál první bod ve hře. Rozhodnutí: pokračovat v zápase od stavu 30-30, protože se oba hráči shodli na tom, že každý z nich vyhrál v dané hře 2 body. Pokud se spor týká stavu her v sadě, řídí se vrchní rozhodčí (asistent) stejným principem.

Například: Hráč tvrdí, že vede 6-5, ale jeho soupeř tvrdí, že je to on, kdo vede 6-5. Vrchní rozhodčí prodiskutuje jednotlivé odehrané hry s hráči a zjistí, že se hráči nemohou shodnout pouze na tom, kdo z nich vyhrál první hru. Rozhodnutí: pokračovat v zápase za stavu 5-5, protože se oba hráči shodli na tom, že každý z nich vyhrál 5 her. Hráč, který přijímal v poslední odehrané hře, bude podávat ve hře následující.

Poté, co vrchní rozhodčí (asistent) vyřeší spor týkající se stavu ve hře/v setu, musí zdůraznit hráčům upozornění, že po zbytek zápasu podávající hráč před každým svým 1.podáním ohlásí stav hry dostatečně nahlas, aby toto hlášení stavu slyšel i jeho soupeř.

DALŠÍ SITUACE

Existuje řada dalších situací, které je obtížné řešit, pokud je zápas hrán bez hlavního rozhodčího. Pokud se spor týká neplatných míčů, dvojdopadů, dvojdoteků nebo tečí, vrchní rozhodčí (asistent) by se měl pokusit zjistit od hráčů, co se stalo, a podle svého uvážení buď potvrdit původní hlášení, které bylo učiněno, nebo nechat opakovat bod (pokud nelze objektivně zjistit, co se stalo). Chyby nohou mohou být hlášeny pouze vrchním rozhodčím (asistentem), nikoliv přjímajícím. Rozhodčí může ohlásit chybu nohou pouze je-li přítomen na dvorci. Rozhodčí, který není na dvorci, nemůže hlásit chyby nohou; může však hráče upozornit, že chyby nohou dělá, a po příchodu na dvorec mu může chybu nohou ohlásit, pokud ji stále dělá. Koučování, stejně jako porušení řádu a překročení času může být trestáno pouze vrchním rozhodčím (asistentem), proto je velmi důležité, aby rozhodčí co nejvíce sledovali chování a případné prohřešky hráčů i trenérů. Při udělování postihu za porušení řádu nebo překročení času by měl jít rozhodčí na dvorec co nejdříve po provinění hráče a stručně ho informovat, že mu byl udělen trest za porušení řádu nebo překročení času. Rozhodčí může udělit napomenutí či další stupně penalty systému, i když sleduje zápas mimo dvorec, viděl-li prohřešek osobně, ne však z doslechu. Hráči, kteří se důkladně neřídí těmito pokyny, mohou být penalizováni za Nesportovní chování v rámci penalty systému, avšak pouze ve zřejmých případech.

POKYNY HRÁČŮM V ZÁPASECH HRANÝCH BEZ HLAVNÍHO ROZHODČÍHO

Pokud budou některé zápasy hrány bez hlavního rozhodčího, musí všichni hráči respektovat tyto základní principy.

  •  každý hráč je zodpovědný za všechna hlášení na své straně dvorce
  •  všechna hlášení „aut“ musí být učiněna ihned po dopadu míče (pouze reflexivní odehrání míče povoleno) a dostatečně nahlas, aby je slyšel soupeř
  •  pokud hráč váhá, musí ponechat soupeři výhodu (pokud si hráč není jistý, že míč byl „aut“, musí pokračovat ve hře)
  •   pokud hráč nesprávně ohlásí míč „aut“ a poté si uvědomí, že udělal chybné hlášení a míč byl dobrý, přizná tuto skutečnost protihráči a ztrácí bod
  •  podávající by měl před každým prvním podáním ohlásit stav skóre, a to dostatečně nahlas tak, aby ho slyšel soupeř
  •  pokud hráč nesouhlasí s tím, jak se jeho protihráč chová nebo jaká činí hlášení, může zavolat Vrchního rozhodčího nebo jeho Asistenta.

V zápasech hraných na antuce platí pro všechny hráče následující principy:

  •  stopa dopadu míče může být zkontrolována buď u konečných míčů, nebo když je hra přerušena / zastavena (jedno reflexní vrácení míče je povoleno, ale poté musí hráč okamžitě zastavit hru)
  •  pokud si hráč není jistý hlášením protihráče, může ho požádat, aby mu stopu ukázal. Poté může hráč sám přejít na soupeřovu polovinu dvorce, aby se na stopu podíval.
  •  pokud hráč smaže stopu dopadu míče, přiznává bod soupeři
  •  jestliže se hráči neshodnou na přečtení stopy, zavolají Vrchního rozhodčího nebo jeho Asistenta, aby učinil konečné rozhodnutí
  •  pokud hráč ohlásí „aut“, měl by být, za normálních podmínek, schopen ukázat stopu dopadu míče
  •  pokud hráč nesprávně ohlásí míč „aut“ a poté zjistí, že míč byl dobrý, daný hráč ztrácí bod.

Hráči, kteří úmyslně nedodržují tyto principy, mohou být potrestání za “Vytváření překážek soupeři” a Nesportovní chování v souladu s Penalty systémem.

1. Kotrola stopy dopadu míče je možná pouze na antukových dvorcích.

2. Kontrola dopadu míče požadovaná hráčem (párem) může být povolena pouze pokud hlavní rozhodčí není schopen učinit rozhodnutí o stopě dopadu míče ze své židle – a to buď při konečném míči nebo když hráč (pár) přestane hrát během výměny (reflexivní vrácení míče nebo return jsou dovoleny, ale poté musí být hra okamžitě přerušena).

3. Pokud se hlavní rozhodčí rozhodne zkontrolovat stopu dopadu míče, musí tak učinit sám, tzn. opustit stolici rozhodčího a sejít k místu dopadu míče. Pokud neví, kde stopa je, vyzve čárového rozhodčího, aby mu stopu dopadu míče ukázal. Čárový rozhodčí pouze ukáže stopu a hlavní rozhodčí rozhodne, zda je míč “dobrý” nebo “aut”.

4. Původní hlášení nebo oprava chybného hlášení zůstává vždy v platnosti, pokud čárový rozhodčí a hlavní rozhodčí nemohou stopu dopadu míče nalézt nebo pokud je stopa nečitelná.

5. Jakmile hlavní rozhodčí jednou určil a rozhodl o stopě dopadu míče, je toto rozhodnutí konečné a nezpochybnitelné.

6. Při hře na antuce by hlavní rozhodčí neměl ohlašovat stav hry příliš rychle, pokud si není hlášením zcela jist. Když si není naprosto jistý, počká s ohlášením stavu hry na případné rozhodnutí hráče požádat o kontrolu stopy dopadu míče.

7. Ve čtyřhře musí protestující hráč projevit svou žádost takovým způsobem, že zastaví hru nebo hru přeruší hlavní rozhodčí. Pokud je vznesena žádost o kontrolu stopy dopadu míče k hlavnímu rozhodčímu, ten musí nejprve určit, zda byl zvolen správný postup. Jestliže postup nebyl správný nebo byla žádost učiněna pozdě, hlavní rozhodčí může situaci posoudit jako úmyslné bránění soupeři ve hře.

8. Pokud hráč smaže stopu míče, souhlasí s tím, že byl míč dobrý.

9. V zápasech s hlavním rozhodčím nesmí hráč přejít na soupeřovu polovinu zkontrolovat stopu dopadu míče. Pokud tak učiní, je penalizován za Nesportovní chování v souladu s Penalty systémem.

STAV VE HŘE:

Hra bez výhod „No-Ad“

Tato doplňková metoda počítání se může používat.

Standardní hra je počítána následovně, s tím, že skóre podávajícího se uvádí jako první:

  • Žádný bod – „nula“
  • První bod – „15“
  • Druhý bod – „30“
  • Třetí bod – „40“
  • Čtvrtý bod – „hra“

Získají-li oba hráči/páry po třech bodech, je stav označován za „shodu“ a bude hrán rozhodující bod. Přijímající si vybere/ou, zda chce/chtějí přijímat podání z levé nebo z pravé poloviny dvorce. U čtyřhry si hráči přijímajícího páru nemohou vyměnit pozice pro přijímání tohoto rozhodujícího bodu. Hráč nebo tým, který vyhraje rozhodující bod vyhrává i „hru“. U smíšených dvojic přijímá podání rozhodujícího bodu hráč stejného pohlaví jako podávající hráč. Hráči přijímajícího páru si nemohou vyměnit pozice pro přijímání rozhodujícího bodu.

STAV V SADĚ:

1. „KRÁTKÉ“ SADY

Hráč/pár, který jako první vyhraje čtyři hry, vyhrává i příslušnou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her. Pokud je dosažen stav čtyři-čtyři, bude hrán tie-break.

2. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (7 BODŮ)

Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sady nebo dvadva (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu. První hráč/pár, který získá sedm bodů vyhrává „rozhodující sadu tie-break“ a „zápas“ pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů.

3. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (10 BODŮ) – KRÁLOVSKÝ TIE-BREAK

Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sety nebo dva-dva na sety (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu. První hráč/pár, který získá deset bodů, vyhrává „rozhodující sadu tie-break“ a „zápas“ pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů.

V případě, že je používán královský tie-break místo rozhodující sady, platí: Původní pořadí podání zůstává v platnosti (pravidlo 5 a 14). Ve čtyřhře se mohou hráči

libovolně rozhodnout, kdo v páru bude podávat, stejně tak, kdo bude přijímat první bod (tak jako na začátku každého setu, pravidlo 14 a 15). Před začátkem tie-breaku je přestávka 120 vteřin (pauza po setu). Nedochází k výměně míčů za nové, i když by měla následovat (stejně jako před normálním tie-breakem za stavu 6-6 se míče nemění).

Výměna stran (pravidlo 10)

Toto je alternativa výměny stran v tie-breaku: hráči si vymění strany po prvním odehraném bodu a poté po každých 4 bodech.

Neplatný míč (pravidlo 22)

Možnost hrát podání bez neplatného podání, když se míč dotkne sítě (pravidlo 22a). Což znamená, že se podaný míč v době, kdy je ve hře, dotkne sítě, popruhu nebo pásky.

1. Za nevhodné chování a prohřešky rodičů či trenérů v areálu konání turnaje nebo v průběhu zápasu jsou trestáni hráči podle Penalty systému (Napomenutí, Ztráta bodu, Ztráta hry,… Skreč; např. za Koučing, Neslušné vyjadřování, apod.)

2. Na toaletu by hráči a hráčky měli chodit při přestávce po setu, doprovod rodiče nebo trenéra na turnajích jednotlivců není přípustný, případný koučing bude trestán podle Penalty systému (Napomenutí, Ztráta bodu, Ztráta hry,… Skreč)

3. V zápasech dvouhry mají hráči nárok na 1 toaletní přestávku na zápas (POZOR! po začátku rozehrávky se přestávka již započítává); hráčky mají nárok ve dvouhře na 2 toaletní přestávky (POZOR! po začátku rozehrávky se přestávka již započítává)

4. V zápasech čtyřhry mají všechny kategorie nárok na 2 toaletní přestávky na pár (přestávka se počítá jako jedna, ať odejde pouze 1 ze spoluhráčů nebo oba zároveň; POZOR! po začátku rozehrávky se přestávka již započítává)

5. Pokud přeletí raketa na soupeřovu polovinu, ale nikoho neohrozí, není nebezpečím nebo nezraní, nejedná se o automatickou skreč.

6. Zranění se v průběhu zápasu rozlišuje na akutní (stalo se přímo na dvorci – př.vymknutý kotník, krvácející zranění, křeče); a neakutní (již existující nebo zhoršující se). Pouze akutní může být ošetřeno ihned, neakutní při střídání stran nebo pauze po setu.

7. Kvalifikovaný rozhodčí ve funkci zástupce Vrchního rozhodčího má stejné pravomoce v rozhodování o situaci na kurtě jako VR.

8. V zápase hraném na tvrdém povrchu bez hlavních rozhodčích může Vrchní rozhodčí nebo jeho zástupce, sleduje-li osobně hru (i mimo dvorec), nařídit opakování bodu, pokud vidí značně velkou, velmi zřejmou chybu (min. 20 cm) v hlášení hráče. Při další takové situaci hráč ztrácí bod.

9. V zápasech hraných na antuce, pokud se hráči nemohou shodnout na tom, která stopa dopadu je ta správná, přivolaný Vrchní rozhodčí nebo jeho zástupce určí, který otisk míče odpovídá odehranému úderu. Pokud otisk, který hráč na své polovině ukazuje, není stopou míče nebo neodpovídá odehranému úderu (a protihráčova stopa ano), udělí se bod protihráči. Pokud hráči ani VR (zástupce) nemohou stopu najít nebo přečíst, zůstává v platnosti původní hlášení.

10. Pravidla maximální velikosti a počtu log výrobce / komerčních na oblečení platí i pro rozehrávku.

Identifikace talentu v tenise

Talent:

  • je něco přirozeného
  • kapacita k tomu, aby dosáhl úspěchu

Důležité faktory:

  • rychlost: je vrozená schopnost, ale ve věku 6-7 let je těžké ji rozeznat
  • je obtížné najít hráče s širším talentem pro více schopností

Neexistuje systém na vyhledávání talentů, ale existují systémy na podporu talentů.

Jak rozeznat talent?

Nejdůležitější faktory:  

  • rychlost
  • koordinace a obratnost
  • tenisová technika a práce nohou                                                               
  • taktika
  • mentální připravenost
  • výbušná síla

U hráčů, kteří se rychle učí je problém s motivací.

Příliš veliký talent také není dobrý, hráče to může přestat bavit, protože je pro něj spoustu věcí jednoduchých.

A proč volba pro tenisového trenéra?

Tenisový trenér

Tenis je velmi specifický sport, u něhož získáte lehce špatné návyky, které se pak velmi těžko odstraňují,ve většině případů jsou nevratné. Z toho důvodu je důležitý tenisový trenér jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé/závodní hráče.

Obzvlášť pro děti je dobrý tenisový trenér velmi důležitý. Dokáže sestavit správný trénink, vidí chyby a hlavně je dokáže odstranit. Dobrý  trenér by měl hrát tenis  a mít zkušenosti se soutěžních utkání.

Další důležitou vlastnosti je trpělivost, protože ne každému hned tenis jde. Tenisový trenér musí být také psycholog, protože tenis může být někdy válka nervů. Musí umět hráči poradit, jak se zachovat během zápasu.

Tenisový trénink by měl odpovídat kvalitám a zkušenostem trénovaného hráče, aby nebyl příliš jednoduchý nebo naopak moc těžký. V první řadě by měl začít zahřátím, dále pokračuje rozcvičkou. Po rozcvičení následuje rozehrání a pak už nácvik jednotlivých úderu a tenisových situaci. Druhá půlka tréninku by měla být věnována volejům a servisu.Vše v citlivou koordinací, vzhledem k fyzickým, technickým i psychickým možnostem a zejména věku trénovaného hráče. 

K čemu vlastně trenér slouží?

K zasvěcení do tenisu pro úplné začátečníky.

  • K vyvarování se špatné techniky hry, která hráče brzdí a může vést ke špatným návykům.
  • K nalezení a opravení technických chyb, které hráč sám nevidí.
  • Ke zlepšení svých herních dovedností, ať už na profesionální či amatérské úrovni.
  • Ke zlepšování psychických odolností a vlastností.
  • Ke zlepšení hry z hlediska zápasové strategie.
  • Ke správnému vedení u turnajového i profesionálního hráče.

MOTTO:

„Kdo chce být nejlepší – musí se nejvíce snažit.“

Tenis je skvělým sportem pro děti, mladé lidi i dospělé a nabízí srovnatelné možnosti jak pro muže, tak pro ženy. Umožňuje člověku poznat aspekty individuálního sportu a současně být členem týmu.

Tenis je sportem na celý život. Průzkumy dokazují, že lidé ve středním věku, kteří hrají tenis, se těší výrazně pevnějšímu zdraví než běžná populace.

Moderní výuka není založena na nucení dětí ke zvládnutí tenisové techniky. Naopak, její základy jsou zde předávány dětem tou pro ně nejpřirozenější cestou, tedy hrou.

Je elegantní míčová hra, často nazývaná jako bílý sport. Ke hraní potřebujete pouze raketu, míček, síť a tenisový kurt. Dá se hrát ve dvou nebo čtyřech hráčích a úkolem je co nejlépe odpálit míček na soupeřovu polovinu dvorce.

Hra rozvíjí nejenom fyzickou kondici, ale i taktické myšlení, schopnost soustředění a vnitřní vyrovnanost.

Pro začátečníky je vhodné začít v tenisové škole s trenérem.

V ČR jsou tenisové soutěže rozděleny na soutěže jednotlivců a soutěže družstev. Oba typy soutěží jsou rozděleny dle věkových kategorií:

KATEGORIE:

  • mini tenis 6-7 let (věku dosaženého v příslušném kalendářním roce)
  • baby tenis 8-9 let
  • mladší žáci 10-12 let
  • starší žáci 13-14 let
  • dorost 15-18 let
  • dospělí nad 18 let

MINITENIS :  je „zmenšený tenis“ umožňující dětem ve věku od šesti let (popř. i mladším) hrát tenis podobně jako hrají dospělí na normálním kurtu. Minikurt je menší a má nižší síť. Míče na minitenis jsou lehčí a měkčí, ke hraní se používají kratší a lehčí rakety.

BABYTENIS :  hrají děti ve věku od 8 – 9 let. Děti již hrají na celý tenisový dvorec.

U obou těchto kategorií se pořádají turnaje a soutěže družstev, ale výsledky hráčů nejsou nikam zaznamenávány. Děti smějí hrát pouze ve své kategorii pod kterou věkově spadají.

MLADŠÍ  ŽÁCI : – jedná se o první věkovou kategorii, kde se hráči účastní turnajů popř. soutěží družstev a jejich výsledky jsou na konci roku zobrazeny v podobě tenisového žebříčku na oficiálních stránkách Českého tenisové svazu (www.cztenis.cz), aby se hráč mohl účastnit oficiálních tenisových soutěží musí zažádat o tzv. registrační průkaz, který ho opravňuje se těchto soutěží zúčastnit. Děti od přidělení registračního průkazu mohou hrát i kategorie vyšší než do které věkově spadají.

Následují kategorie  STARŠÍCH  ŽÁKŮ , DOROSTENCŮ  a  DOSPĚLÝCH , kde je systém stejný.

Turnaje v České republice pořádané Českým tenisovým svazem:
Obecně dělíme tenisovou sezónu na letní a zimní a v obou těchto období se hrají tenisové turnaje. Veškeré informace jsou dnes na webových stránkách ČTS www.cztenis.cz. Najdete zde termínovou listinu (turnaje, které se hrají), tenisové žebříčky, výsledky turnajů atd. Dnes se již i hráči přes internet přihlašují na tenisové turnaje přes tzv. IS (informační systém). Turnaje jsou rozděleny do tří kategorií – A, B a C. Turnaje označeny písmenem A mají zpravidla nejvyšší tenisovou úroveň. Pokud se hráči podaří vyhrát na turnaji jakýkoliv zápas, ať už se jedná o dvouhru či čtyřhru, dostává tzv. malé body, které se na konci sezóny sečtou podle určitých pravidel a hráč za ně dostává body velké (BH) a umísťuje se na celostátním žebříčku. Podle BH jsou hráči přijímáni a nasazováni do turnaje v příslušné věkové kategorii v následujícím roce.

Soutěž družstev:
Tato soutěž je opět rozdělena podle věkové kategorie a také podle toho za jaký klub hráč hraje, jelikož se jedná o soutěž mezi tenisovými kluby. Soutěž družstev můžeme nazývat také jako „mistráky“. Každé družstvo je sestaveno z několika chlapců a dívek z daného klubu (většinou 4 chlapci a 2 dívky plus náhradníci) a hrají pravidelně jeden den o víkendu od května do konce června proti sobě zápasy. Každé družstvo má svého kapitána.

CÍLE  TENISOVÉ  ŠKOLY :  Jedním z našich cílů je vychovat  z  našich  dětí  tenisty a  zúčastňovat se pravidelně soutěží  ČTS a hráči z těchto družstev  individuálně soutěžit na oficiálních tenisových turnajích. Pokud byste měli zájem se dozvědět více o závodním tenise, zeptejte se trenérů, kteří vám rádi poskytnou další informace.       

© 2021 Tenisový klub Hrušovany nad Jevišovkou – všechna práva vyhrazena